Období 1. světové války a první republiky

      V období první světové války (1914 – 1918) byla značně omezena činnost ratimovského hasičského sboru, což bylo zapříčiněno mimo jiné i tím, že někteří z aktivních členů byli  povoláni do války. Nicméně i v této těžké době byl sbor stále připraven plnit své základní poslání, tzn. chránit spoluobčany před ohněm a přírodními katastrofami; zejména pak to byla pomoc při povodních na řece Ostravici.

                                                      
Pamětní deska na památku padlých                        Pamětní medaile k 10. výročí odhalenípamětní desky.
      Ratimovských hasčů v 1.sv. válce                                                                                                            

     Podstatně příznivější podmínky pro celkový rozvoj českého národního života, spolkové a kulturně osvětové činnosti,  přinesl vznik Československé republiky v r. 1918. To se projevilo i v hasičské oblasti. Vznikla řada nových českých sborů nebo naopak některé německé organizace se přeměňovaly na české. V důsledku rostoucího počtu hasičských sborů se následně přistoupilo ke zřízení krajů, čímž se župy začlenily do takzvaného VIII.  kraje.

     Začátek roku 1920 proběhl ve znamení usilovné snahy ratimovského hasičského sboru a všech jeho příznivců s cílem zajistit dostatek finančních prostředků a stavebního materiálu pro výstavbu hasičského skladiště. (Doposud byla hasičská stříkačka včetně další výzbroje i výstroje  nouzově umístěna ve stodole u starosty sboru Josefa Lyčky.)

     Sbor se obracel s žádostmi a prosbami o poskytnutí finančních  příspěvků, subvencí a materiálu na místní úřady, pojišťovny, spořitelny, živnostníky atp. Finanční prostředky, které poskytly peněžní ústavy - spořitelna a pojišťovna, však náklady na celou stavbu nestačily pokrýt. Sbor nakonec získal značnou část darů od občanů - přispívajících členů, a zejména od rolníků, kteří svými potahy svezli materiál na stavbu zcela zdarma. Po řadě komplikovaných a zdlouhavých jednání, žádostí a proseb se nakonec potřebný finanční obnos a stavební materiál podařilo získat. Plán na stavbu skladiště vypracoval stavitel Jaroš z Frýdku. Stavbu zahájili ratimovští hasiči na jaře roku 1920, dokončena  byla v roce 1921.

     Za velmi významný a přínosný hodnotí Sbor dobrovolných hasičů v Ratimově rok 1923, kdy (v měsíci březnu) zakoupil  hasičskou motorovou stříkačku. Při letní slavnosti pak proběhla další významná událost - první veřejné cvičení včetně  prezentace a křtu nové stříkačky. V průběhu slavnosti předvedli hasiči občanům také užívané druhy alarmů. (V té době byl poplach vyhlašován trubačem - vrchní trubač a 2 řadoví trubači. Rozlišovaly se dva typy poplachů – místní a přespolní.)

     V říjnu téhož roku došlo v Ratimově ke srážce vlaku. Záchranných prací se účastnil místní sbor s deseti aktivními členy, vybaven příslušnou hasičskou výzbrojí, včetně nově pořízené motorové stříkačky. Během akce, při níž několik členů bylo zraněno, byla zničena také část nářadí a výstroj. Sbor, který tuto materiální ztrátu velmi těžce nesl, zažádal Ředitelství státních drah v Olomouci o náhradu škody. O nehodě se více dozvíte ZDE...

      Vratimovský sbor  se na sklonku 20. let potýkal s problémem sušení mokrých hadic. Po cvičeních a hlavně po požárech se hadice musely  řádně vysušit, jinak by brzy došlo k jejich opotřebení. Proto - na základě usnesení výborové schůze – požádal v r. 1927 obecní úřad o povolení výstavby hasičské věže (hasičské věže sloužily sborům  k vysoušení hadic). Obecní úřad ve Vratimově nakonec - na základě protokolu stavební komise –  povolení ke stavbě schválil s podmínkou, že stavbu  nutno provést podle předložených nákresů a plánů stvrzených místním úřadem. Nákres věže provedl zednický a tesařský mistr  Ludvík Tomis z Václavovic.
                                                                                                                                        
                                 19.2.1927 - povolení ke stavbě hasičké věže                                                Plán na stavbu hasičské věže
 

     Bohatá činnost sboru v období mezi světovými válkami spočívala kromě výcviku a zásahů  i v pořádání kulturně společenských akcí, konaly se například hasičské plesy, výlety, vinobraní, večírky, hasiči rovněž organizovali slavnostní akce při příležitostech výročí založení republiky, hrálo se hasičské divadlo aj. Tyto akce byly pro sbor velmi přínosné. Díky nim totiž získával nejen finanční prostředky, ale i širokou obec příznivců. Slovo „hasič“ dostávalo stále silnější zvuk jak v obecním zastupitelstvu, tak u všech vrstev obyvatelstva.

*  K 11. lednu 1927 bylo ke sboru přihlášeno celkem  40 členů a 3 kočí