Hasičské tradice ve Vratimově

     Pokud se chceme zamyslet nad obsahovou náplní udržování hasičských tradic, musíme se znovu ohlédnout do historie, protože tradice jsou vždy obrazem historie a vycházejí z ní.

 Hasičské bály, zábavy a jiné

     Hasičské spolky a později sbory byly mnohdy nositeli jediné kultury v obcích. Není tedy nic překvapivého, že k jejich prvním tradicím patří hasičské bály a zábavy. Členové sboru i spoluobčané se rádi účastnili nejrůznějších zábavných akcí, na nichž se mohli rozptýlit, a oprostit se tak od starostí všedních dní.

Kromě hudby a tance býval často součástí hasičské zábavy také kulturní program, např. vystoupení pěveckých sborů, hudebníků či divadelních spolků. 

     Kromě plesů a společenských zábav nejrůznějšího druhu se hasiči uměli pobavit i jinak. Zejména v dřívějších dobách bylo u vratimovských dobrovolných hasičů provozováno ochotnické divadlo.Bylo obvyklé, že při této činnosti ochotně a účinně spolupracovali s hasiči učitelé místních škol, kteří pomáhali zejména při výběru repertoáru, ale dokázali také poradit při zkoušení a při vlastní realizaci představení. Působili tak v roli dramaturga i režiséra. V dnešní době se již tato tradice neudržuje.

     Vratimovští hasiči se rovněž zapojují do tradic, které nevycházejí přímo z historie hasičství, ale náleží k tradicím, které vycházejí z lidových či náboženských zvyků (např. „stavění máje“ (1. května) a „kácení máje“ (31. května).

     V současné době jsou obnovovány tradice „svěcení hasičské techniky“, které jsou obvykle spojeny s některými náboženskými obřady (poutě atp.).

     Nutno konstatovat, že zmíněné hasičské společenské a kulturní akce nejen byly, nýbrž stále jsou a dozajista také budou významnou součástí života vratimovských obyvatel.

Oslavy významných výročí

      Známou a do dnešních dní udržovanou tradicí ve Vratimově jsou nepochybně oslavy významných výročí, především však tzv. kulatých výročí založení hasičského sboru.

Součástí takovýchto oslav bývají již tradičně přehlídky hasičské techniky, průvody, ukázky různých forem cvičení s výzbrojí a v dnešní době rovněž ukázky zásahu hasičů při simulovaných požárech či různé závody a soutěže v hasičském sportu. Tyto přehlídky umožňují široké veřejnosti nejen zblízka si prohlédnout hasičskou techniku, ale také na vlastní oči spatřit, co vše tato technika v praxi dokáže. Lidé se tak mohou navíc přesvědčit, jak velké úsilí, zdatnost, dovednost, disciplínu a obětavost vynakládají hasiči při záchraně jejich životů a majetku.

Hasičské soutěže

      S postupným nárůstem počtu hasičských sborů na území Čech, Moravy a Slezska bylo nutno tyto sbory sdružovat do větších organizačních celků, které se v různých dobových etapách také různě nazývaly – sdružení, župa, jednota, svaz. Pravidelně se představitelé těchto celků scházeli na sjezdech, kde byly projednávány důležité organizační otázky, stanovy, pravidla a zásady hasičského hnutí. Součástí sjezdů byla mimochodem, kromě jiných akcí, i nejrůznější hromadná cvičení, jimiž hasiči dávali najevo svoji fyzickou i odbornou zdatnost.

     Nicméně možnost předvádět své dovednosti pouze jednou za čas při slavnostních příležitostech nemohla hasičům v žádném případě stačit. Přirozená touha soutěžit a vzájemně se srovnávat, spolu se snahou být nejlepší, vedla k tomu, že se začaly pořádat soutěže hasičů i mimo slavnostní události. Hasičské soutěže se tak postupně staly součástí  života hasičských sborů, nevyjímaje sbor vratimovský. Tato tradice je jednou z mála, které jsou udržovány, rozšiřovány a rozvíjeny až do dnešních dnů.

Sportovní klání vratimovských hasičů

     Jedním z nejdůležitějších předpokladů pro výkon služby v hasičské jednotce je jistá fyzická zdatnost každého jejího člena, která je každoročně ověřována náročnými testy fyzické připravenosti. Pakliže někdo nesplní vyhláškou stanovené limity, musí se s členstvím v zásahové jednotce rozloučit.

     Tzv. hasičská sportovní sezóna začíná zpravidla na jaře. Členové vratimovského sboru se zúčastňují nejen soutěží v požárním útoku družstev, ale také silových a vytrvalostních soutěží v dýchací technice, které jsou obdobou mezinárodní soutěže TFA (Toughest Firefighter Alive). V minulosti se vratimovská družstva zúčastnila celkem 9 soutěží (za rok) v požárním útoku, na nichž muži vybojovali dvě první místa, dvě druhá místa a jedno třetí místo; ženy obsadily jedno první a dvě druhá místa.

     U příležitosti konání Vratimovské pouti uspořádal sbor již 3. ročník soutěže Vratimovská radnice, která je obdobou soutěže TFA. Z domácích se nejlépe umístil Radim Biedroň, který vybojoval 3. místo.

R. Biedroň, rodák z Vratimova, se zúčastnil podobných soutěží rovněž v Olomouci (kde obsadil 12. místo) a v Praze (8. místo) a byl členem české výpravy, která reprezentovala Českou republiku na 8. světových hasičských hrách v Sheffieldu ve Velké Británii.

Účast Radima Biedroně (člena Sboru dobrovolných hasičů města Vratimova a zaměstnance Centrálního hasičského záchranného systému Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě-Zábřehu) byla o to významnější, když uvážíme, že v loňském roce se světových hasičských her v Sheffieldu zúčastnilo téměř 6000 hasičů ze 40 zemí světa. Výprava ČR čítala na 68 hasičů. Moravskoslezský kraj zastupovalo 12 hasičů, kteří vybojovali celkem 19 medailí. Radim Biedroň tu nastoupil ve třech závodech. Pro vratimovského hasiče byla nejtěžší soutěží mezinárodních her právě TFA, ve které vybojoval za jednotlivce 32. místo z více než 300 zúčastněných závodníků. Tato soutěž byla navíc hodnocena i v družstvech, kde se jeho týmu podařilo obsadit vynikající 6. místo. Dalším závodem her bylo lezení na umělé stěně, na němž Radim Biedroň obsadil 14. místo. Jeho třetím a posledním závodem světových her byla soutěž Challenge Cors (lanová překážková dráha), v níž se mu podařilo získat stříbrnou medaili.

     V minulých létech byl vratimovský sbor dobrovolných hasičů zastoupen rovněž v silově-vytrvalostní soutěži dvojic s názvem Hrabyň Cup, kde jeho členové vybojovali 2. a 6. místo. Úspěšné byly v loňském roce také ženy. Na podzim se zúčastnily branného závodu tříčlenných hlídek, který se konal v sousedních Václavovicích, a umístily se na 1. příčce. Poslední sportovní událostí loňské sezony byla soutěž ve vyprošťování osob z havarovaných vozidel, kde vratimovští hasiči obsadili rovněž 1. místo.

Sbor dobrovolných hasičů města Vratimova je od 90. let také pořadatelem soutěží:

-         ve vyprošťování osob z havarovaných vozidel,

-         v branném běhu mladých hasičů,

-         v silově-vytrvalostní soutěži Vratimovská radnice.

Vnější znaky příslušnosti k hasičům

     Být příslušníkem hasičského sboru bylo zvláště v minulosti velmi prestižní záležitostí. Se stoupajícími nároky na zvládnutí veškerých činností, které s hasičstvím souvisí, se zvyšovaly i požadavky na morální a odbornou způsobilost členů sboru. Členem hasičského sboru se nemohl stát každý, ale jen ti nejlepší. Proto byli hasiči vždy hrdí na to, že jsou schopni vykonávat náročné a nebezpečné povolání, a snažili se tuto skutečnost zviditelnit různými způsoby.

     Nejdříve byli označováni na svém civilním oděvu barevnými páskami na rukávech, to ale brzy nestačilo. Postupem času vznikla nejen potřeba definovat příslušníky sboru jako takové, ale rozlišovat jejich hodnosti „uvnitř sboru“. Proto nepříliš nápadné pásky nahradily stejnokroje neboli uniformy. Pro běžnou každodenní činnost nosili stejnokroje pracovní, pro sváteční příležitosti si oblékali stejnokroje slavnostní.

- Pracovní stejnokroj musel a doposud musí splňovat praktické i funkční požadavky tak, aby hasiče pokud možno chránil před případným zraněním, které mu hrozí při zásahu. Pracovní stejnokroj je proto jednodušší, z odolného pevného materiálu; jeho součástí je potřebné nářadí a pomůcky (sekyrky, háky aj.). Hlava je chráněna přilbou, na které je vzadu připevněn široký lem z odolného materiálu, který má chránit krk ze zadní strany.

- Naproti tomu slavnostní stejnokroj je určen pouze k reprezentaci. Je elegantnější, barevnější, s mnoha ozdobnými doplňky (ty tvoří lampasy, nášivky atd.). Vzhledem k tomu, že pořízení slavnostního stejnokroje nikdy nebylo levnou záležitostí, každý, kdo jej vlastnil, ho pečlivě udržoval a ošetřoval.

Stejnokroji byla věnována již od samých počátků hasičské historie náležitá pozornost. Uniforma byla odrazem doby a stylu, který v daném období panoval.

     První hasičské uniformy byly bílé, oživené zdobným červeným proužkem nebo čamarou. V roce 1927 byl stejnokroj sjednocen a byl používán do roku 1937, kdy došlo k jeho výrazné změně.

I zdánlivě tak nepodstatná věc, jakou se může zdát hasičský stejnokroj, procházela a prochází vývojem. Kdysi snad mohl být vzhled ovlivněn dobovými pohledy na krásu, eleganci apod. V dnešní době je důraz kladen především na funkčnost a bezpečnost. I přesto nutno konstatovat, že hasičské uniformy jsou stejně elegantní jako uniformy např. vojenské či policejní.

     Nezbytnou součástí stejnokrojů jsou i drobné doplňky. Jedná se o nejrůznější stužky, nášivky a odznaky, které mají i své důležité praktické a funkční opodstatnění.Kromě označení příslušnosti ke sboru sloužily a slouží především k  rozlišování hodností a funkcí. (Systém označování hodností a funkcí se postupem času vyvíjel a v dnešní době je propracován a řídí se přesně stanovenými pravidly a zásadami.)

     Prapory, standardy, vlajky a znaky jsou další tradiční formou, jakou byla a je prezentována příslušnost ke sboru.