V úspěšně se rozvíjející hasičské činnosti v kraji během první republiky nastal zvrat na podzim roku 1938 po mnichovských událostech. Ze šestnácti žup zůstaly pouze čtyři: podbeskydská, frýdecká, šenovská a slezskoostravská. Nicméně po okupaci v roce 1938 a po vzniku Protektorátu Čechy a Morava (15. března 1939) nebyla hasičská činnost zcela zlikvidována, nýbrž z potřeby ochrany hospodářských a obytných objektů v období předválečném a v průběhu války zůstala v modifikované organizační struktuře zachována.
V rámci Protektorátu byla zřízena nová ústřední organizace - Svaz českého hasičstva v Čechách a na Moravě, která byla tvořena českou a moravskou zemskou hasičskou jednotou. V této pohnuté době byla okupační správou značně omezena také spolková činnost.
Vratimovský sbor nadále zajišťoval své základní funkční povinnosti. Byl pověřován úkoly, které souvisely s válečnými potřebami, např. držení nočních hlídek, likvidace požárů vzniklých při leteckém bombardování, ošetřování německých vojáků atd. Rovněž kulturní a společenský život značně upadal, jelikož veškeré akce mohly být konány pouze se svolením německých úřadů. Nutno proto zdůraznit, že schůze či jiné akce hasičů (jež byly značně omezeny), o to více a významněji přispívaly k vytváření vlastenecké atmosféry a občanské sounáležitosti.
Snímek z dokumentace k požáru usedlosti Františka Teleckého dne 9. února 1943,
vedeného Četnickou stanicí Ratimov, okres Frýdek
Pozn.: V té době došlo také ke změně způsobu vyhlašování požáru – dosavadní troubení trubačů bylo nahrazeno houkáním sirény z vratimovských papíren.